Natália Junasová je mladá (1990) slovenská výtvarnice z Partizánskeho. Už v jejím dětství bylo možné si všimnout výrazného výtvarného talentu a mimořádné dětské fantazie. V letech 2005–2010 studovala užitou malbu na Soukromé konzervatoři užitého výtvarnictví Dezidera Kardoše v Topoľčanech a následně na téže škole absolvovala odbornou přípravu v oboru Propagační výtvarnictví, ruční zpracování textilu.
Její malby se vyznačují vysokou mírou výtvarné abstrakce, které dosahuje pomocí obrysů zjednodušených objektů tvořených převážně lineárními tahy a výraznými barvami. Ve svých dílech podle vlastních slov zkoumá mikrobiologické vztahy, fungování různých jevů ve světě kolem sebe, věnuje se starým kulturám a jejich odkazu při pozorování přirozené lidské zvědavosti. Nevyhýbá se ani zkoumání konzumní společnosti a sociálních vztahů v ní či emocí v jejich elementární podobě. Jejím cílem je vzbudit reflexi vážných otázek pomocí pozitivních emocí.
„Zdánlivě nesouvisející vztahy a emoce propojuji jakousi sítí do jednoho pozitivně vnímaného celku, protože umění je dar vidět svět jinýma očima. Propojuji mužskou a ženskou část do jednoho pozitivně vnímaného celku, protože lidstvo by se mělo spojovat, a ne rozdělovat. Ta síť, kterou vytvářím ve svých dílech, je jako něco uchopit, chytit a ponechat si ty emoce pro sebe, a zároveň tuto myšlenku vplétat mezi ostatní. Neměli bychom hledat rozdíly a jinakost jako něco, co do této společnosti nepatří, ale naopak vnášet harmonii a rozprostřít sítě pro pochopení různých názorů, vyznání či sexuality.“