Narodila jsem se v Ostravě, vyrůstala jsem v Hlučíně. Prvních dvacet let jsem žila na severní Moravě, poté na Slovensku v Michalovcích a od roku 2005 střídavě v Bratislavě a v Rakousku.
Malbě jsem se věnovala vždy, ale skutečně intenzivně až posledních deset let, kdy jsem přešla z realistických obrazů na abstraktní tvorbu. Abstrakce mi dává netušené možnosti svobody.
Prostřednictvím malby dokážu vyjádřit energii myšlenek a pocitů, které pak obraz vysílá do prostoru. Má díla jsou esencí toho, čím se zabývám. Často mám v hlavě určitou myšlenku, která vytvoří název obrazu, ale nijak zvlášť neřeším, jak ho namaluji. Vím však, proč ho tvořím, vím, pro koho ho tvořím, i když ten člověk zůstává neznámý.
Mám silnou potřebu malovat, a když při práci ztratím pojem o čase, vždy do obrazu vložím přesně tu energii, kterou potřebuje. Neustále mám rozpracováno několik pláten najednou a někdy se mi stává, že se v noci probudím s nutkáním vstát a do rána dokončit obraz, který předtím zůstal nedokončený. Taková díla pak říkám, že se namalovala sama.
Jsem spokojená se svým životem a vděčná za všechno, co jsem prožila. Do obrazů vkládám ocenění života, maluji pro lidi a přeji každému, aby si mohl přinést do svého prostoru takovou energii, jakou právě potřebuje, a aby mu obraz přinášel radost.