Dílo „Hráči“ představuje symbolickou scénu dvou okřídlených postav, které jsou zachyceny při karetní hře. Oblečeni v těsných bílých hábitech stojí proti sobě v napjatém souboji nejen karetním, ale i duševním. Oba „hráči“ na sebe vyplazují jazyky (gesto dětinské provokace i výsměchu), čímž se do hry vkrádá absurdita, možná i ironie lidského soupeření.

Scénu ze stínu tiše sleduje had (symbol pokušení, poznání, ale i zrady). Jeho přítomnost dodává scéně znepokojivou hloubku a vyvolává otázky o skrytých motivech, manipulaci či tajných pravidlech hry, kterou sledujeme.